+420 608 310 953
ItalianChinese (Traditional)FrenchGermanGreekRussian
Menu ikona Menu

Obecné informace

Obecné informace k pobytu cizinců

Pobyt cizinců na území ČR upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „cizinecký zákon"). Aktuální znění cizineckého zákona, stejně tak jako i související novely, naleznete na internetových stránkách Ministerstva vnitra ČR. Cizinecký zákon člení cizince na občany EU a jejich rodinné příslušníky (stejný režim je uplatňován vůči občanům Evropského hospodářského prostoru a jejich rodinným příslušníkům - tj. občanům Norska, Islandu, Lichtenštejnska a dále občanům Švýcarska a jejich rodinným příslušníkům) a na ostatní cizince ze třetích zemí.

Pobyt cizinců na území ČR se dále řídí právními předpisy EU/ES. Ve vízové oblasti se jedná především o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu společenství o vízech („vízový kodex") a nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (ve znění pozdějších předpisů), kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.

Od 21. prosince 2007 v ČR platí rovněž všechny předpisy tzv. schengenského acquis - od tohoto data je ČR součástí schengenského prostoru.

Každý cizinec starší 15 let musí být držitelem vlastního cestovního dokladu (pasu) a musí podávat samostatnou žádost o vízum. Vlastní žádost o vízum podávají prostřednictvím zákonného zástupce i děti mladší 15 let zapsané v cestovním pasu cizince, pokud s ním cestují.

Na cizince, kterému jiný členský stát EU vydal povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, se vztahují specifické podmínky pobytu na území ČR.

Obecné informace o pobytu občanů ze zemí EU, EHP a Švýcarska

Na občany jednotlivých členských států Evropské unie se v rámci EU vztahuje právo volného pohybu osob. Občané EU tak mohou vstupovat a pobývat na území ČR bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu, kterým se rozumí i průkaz totožnosti. Nemá-li občan EU cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu EU, prokázal jiným dokladem. Bez ohledu na účel a dobu pobytu občané EU nepotřebují vízum. Je nutno splnit pouze ohlašovací povinnost.

Stejný režim vstupu a pobytu, který je uplatňován vůči občanům EU, je uplatňován i vůči občanům Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska. V následujících kapitolách je popsán režim pro občany všech těchto států, přestože někdy využívá termín „občan EU".

Členské státy EU: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Španělsko, Švédsko.

Hlášení místa pobytu na území ČR

Hodlá-li občan EU pobývat na území České republiky déle než 30 dnů, je povinen do 30 dnů ode dne vstupu na území nahlásit místo svého pobytu na odboru cizinecké policie příslušném podle místa pobytu; stejná povinnost se vztahuje na rodinného příslušníka občana EU, pokud tento občan již na území České republiky pobývá (jinak platí ohlašovací povinnost do tří pracovních dnů jako u ostatních cizinců ze třetích zemí). Povinnost ohlásit místo pobytu na odboru cizinecké policie se nevztahuje na případy, kdy tato povinnost byla splněna u ubytovatele.

Občan EU, který hodlá na území ČR pobývat přechodně po dobu delší než tři měsíce, je oprávněn (nikoliv povinen) podat žádost o vydání „Potvrzení o přechodném pobytu na území". Žádost může občan EU podat na regionálním pracovišti Ministerstva vnitra ČR příslušném podle místa jeho pobytu. Lhůta pro vyřízení žádostí je 30 dnů (ve zvlášť složitých případech maximálně 60 dnů) ode dne podání žádosti. Platnost „Potvrzení o přechodném pobytu na území" není omezena.

V určitých situacích musí občan EU prokázat, že na území ČR přechodně pobývá, a proto je pro něj praktické o „Potvrzení o přechodném pobytu na území" požádat: registrace automobilu v ČR, rodinný příslušník občana EU je státním příslušníkem jiného státu než státu EU

Občan třetí země může cestovat po území Schengenu na základě platného cestovního pasu a víza; vízum může být nahrazeno platným povolením k pobytu vydaným ČR nebo jiným schengenským státem. Cestovní pas by měl být platný minimálně po dobu plánovaného pobytu mimo území domovského státu či státu, kde cizinec pobývá.

Za cestovní doklad pro účely cestování po EU/Schengenu nelze považovat průkaz o povolení k pobytu vydaný ČR či jiným členským státem – musí být vždy doprovázen platným cestovním pasem.

Jste-li držitelem platného krátkodobého (schengenského) víza a platného cestovního dokladu, váš pobyt a pohyb po území Schengenu se řídí dobou platnosti tohoto víza, počty povolených vstupů a dále počtem povolených dní – celková doba povoleného pobytu může činit maximálně tři měsíce (90 dnů) během každého šestiměsíčního období (180 dnů). Po dobu platnosti tohoto víza se tedy můžete volně pohybovat po území Schengenu a opustit jej musíte před ukončením jeho platnosti.

Jste-li držitelem platného dlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo platného průkazu o povolení k trvalému pobytu a zároveň platného cestovního dokladu, můžete cestovat do jiných zemí schengenského prostoru a strávit na jejich území až 3 měsíce během jakéhokoli šestiměsíčního období.

Půlrok se začíná počítat dnem prvního vstupu do jiných států schengenského prostoru. Po vyčerpání 90 dní v tomto půlročním období je třeba tyto státy schengenského prostoru opustit. Vrátit se lze až v dalším půlroce.